|
|
Vliv skupinové KBT psychoterapie na úroveň funkčních schopností osobnosti ve vztahu k identitě u pacientů s neurotickými poruchami
Škrábová, Michaela ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Doubková, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce si klade za cíl ověřit účinnost kognitivně behaviorální terapie hospitalizovaných a ambulantně docházejících pacientů v Národním ústavu duševního zdraví, kterým byla diagnostikována porucha úzkostného spektra. Fokusuje se na mapování osobnostního fungování pacientů ve vztahu k dimenzi identity. K tomu bylo využito polostrukturovaného rozhovoru STiP-5.1 dle alternativního modelu DSM-5 a škály pro měření funkčních schopností osobnosti LPFS-BF 2.0.Literárně přehledová část se zaměřuje na představení identity a jejího vývoje jako celoživotního procesu, představení jednotlivých složek identity a relevantních teorií v kontrastu se současným pojímáním identity s ohledem na výzkumný záměr. Dále je prostor věnován pojetí neurotických poruch klasifikačními systémy a jejich charakteristice z hlediska osobnostního fungování a identity. Následně je představen koncept osobnostního fungování a teoretické zázemí alternativního modelu DSM-5, ze kterého vychází. Literárně přehledová část práce je zakončena deskripcí teoretických východisek léčebného plánu pacientů. V empirické části práce je definován výzkum a výzkumné otázky. Představeny jsou užité metody a způsob zpracování statistických dat. Na studii participovalo celkem 76 respondentů z nichž 50 tvoří klinickou skupinu a 26 skupinu...
|
|
|
Pilotní studie ověřování účinnosti kognitivně behaviorální terapie na složku intimity u pacientů s úzkostnými poruchami
Hanušová, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám účinností kognitivně behaviorální terapie na pacienty s úzkostnými poruchami se zvláštním zaměřením na oblast intimity. Sleduji změnu v osobnostním fungování, rozdíly mezi kontrolní a výzkumnou skupinou, vliv absolvování programu v odlišných podmínkách a vliv sociodemografických proměnných. Předmětem pilotní studie jsou pacienti (N=50), kteří absolvovali program na oddělení 1, či docházeli do denního stacionáře 1 na půdě Národního ústavu duševního zdraví. Pacienti zde absolvovali šest týdnů trvající KBT program s prvky, jež se zaměřují na oblast intimity. Na začátku a konci programu byly s pacienty prováděny rozhovory za účelem sledování změny v osobnostním fungování. K měření byly využívány výzkumné nástroje STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0. Výsledky byly následně porovnávány s respondenty (N=26) z intaktní populace (těmi, kteří aktuálně nepodstupují žádnou psychoterapeutickou ani psychiatrickou léčbu), kteří absolvovali rozhovory ve stejném časovém rozestupu. Bylo zjištěno, že je možné na základě STiP 5.1 a LPFS-BF 2.0 měřit narušení osobnostního fungování úzkostných pacientů, jež se liší od osobnostního fungování intaktní populace. Na základě porovnávání prvního a druhého vyšetření výzkumné skupiny bylo možné pozorovat trend zlepšování obtíží v osobnostním fungování....
|
|
| |
|
|
Posttraumatická stresová porucha, její terapie a přístupy
PLANČÍKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je teoretickou literární rešerší, zabývající se posttraumatickou stresovou poruchou (dále jen PTSD), jejími terapiemi a přístupy k léčbě. Nejprve je zde definována posttraumatická stresová porucha. Dále práce vymezuje psychoterapie, které se využívají v léčbě PTSD. Jsou jimi kognitivně behaviorální psychoterapie, psychodynamická psychoterapie, sugestivní a hypnotická psychoterapie, logoterapie a existenciální analýza, gestalt psychoterapie. V poslední části práce jsou porovnány přístupy, které se v rámci léčby PTSD uplatňují. Srovnáván je jejich pohled na vznik PTSD, jejich znaky, metody a přístup k léčbě a také účinnost.
|
|
|
Změna složení těla po redukci nadváhy a obezity metodou skupinové kognitivně behaviorální terapie
Šuterová, Jana ; Slabá, Šárka (vedoucí práce) ; Málková, Iva (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit změnu složení těla u účastníků kurzu snižování nadváhy STOB, založeného na metodice skupinové kognitivně behaviorální terapie obezity. Na úvodní a závěrečné lekci 12týdenního kurzu využívajícího redukční diety, pohybové aktivity a kognitivně behaviorální terapie, bylo provedeno měření složení těla pomocí bioelektrického impedančního přístroje InBody 230. Hodnocena byla celková tělesná hmotnost, množství kosterní svaloviny, množství a procentuální zastoupení tukové tkáně v těle, množství viscerálního tuku a BMI účastníků. Výsledkem tohoto kurzu byla redukce 5% (4,6kg) původní tělesné hmotnosti respondentů, signifikantní pokles množství i procentuálního zastoupení tukové tkáně v těle (průměrně -4,3kg a -3%), redukce viscerálního tuku o 14,4cm2 a pokles hodnoty BMI o 1,7. Množství kosterní svaloviny účastníků se v průběhu studie signifikantně nezměnilo. Na konci 12týdenního kurzu snižování nadváhy STOB došlo u respondentů k významným změnám v tělesném složení, které jsou spojovány s nižším rizikem vzniku kardiovaskulárních a metabolických komplikací obezity. Využití kognitivně behaviorální terapie v léčbě obezity bývá pozitivně hodnoceno především pro dlouhodobě udržitelnou redukci tělesné hmotnosti. Z tohoto důvodu by v rámci budoucí studie bylo vhodné zhodnotit...
|
|
| |
|
|
Využití kognitivně-behaviorální terapie u klientů s poruchami autistického spektra
Macháčková, Milada ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Tématem mojí bakalářské práce je využití kognitivně - behaviorální terapie (KBT) u klientů s poruchami autistického spektra (PAS) se zacílením na problémy sociální složky této pervazivní vývojové poruchy. Sociální neobratnost, špatná orientace ve vztazích, odtažitost a podobné charakteristiky typické pro PAS jsou sice její neodmyslitelnou součástí, ale to, že vstupování do vztahů není pro onoho jedince funkční, nemusí nutně znamenat, že po něm netouží. KTB do tohoto systému v dnešní době vstupuje jako jedna z mála psychoterapeutických metod, která je uváděna jako vhodný nástroj podpory. Teoretickými východisky práce bude představení KBT jako psychoterapeutického směru, s jeho historií a aktuálním vývojem. Dále budou popsány PAS a seznámení s tou částí poruch, pro které lze KBT nejefektivněji využívat. V praktické části práce bude představeno využití KBT u klienta s Aspergerovým syndromem.
|
host ::
RSS.